Jdi na obsah Jdi na menu
 


 PROBLEMATIKA ODLUKY CÍRKVE OD STÁTU A VYPOŘÁDÁNÍ MAJETKOVÝCH VZTAHŮ

Zveřejněno pro aktuálnost tématu v 07/2009, v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami v říjnu 2009.

Tento příspěvek vysvětluje postoj KSČM k problematice.

 

 

 

1. část:

 

TISKOVÁ KONFERENCE KSČM:

 

                                                 /24. ledna 2008/

 

O věcném záměru vládního návrhu zákona o majektovém vyrovnání s církvemi, který schválila Vláda ČR.

  

 

K tématu hovořil  RNDr. VLADIMÍR KONÍČEK, poslanec PS PČR za KSČM, expert na problematiku církví:

/redakčně kráceno pro potřebu těchto www stránek/

 

 

 

Dámy a pánové,

 

Když jsem přepočítával hodnoty uvedené v materiálu vlády, čísla trošku nesedí. V materiálu vlády se praví, že k výplatě částky dojde vždy na začátku období. Když si to ale vypočítáte jednoduše (můžete použít excel, použijete funkci »platba«, tam se zadává několik parametrů – úrok, počet období – v našem případě 60, třetím parametrem je splacená částka – 83 miliard Kč, čtvrtým konečná hodnota, to je nula a pátým období, kdy se platba vyplácí - a tam jsou dvě možnosti, buď na začátku roku nebo na konci roku). V materiálu vlády se tvrdí, že částka bude vyplácena na začátku, ale hodnoty jsou vypočítány na konec období. Tato „drobnost“ na tom období 60 let dělá 12 miliard korun!  Je to počítáno z částky 83 miliard Kč a úroku 4,85 %.

 

Zásadní otázka zní, jak vláda dospěla k částce 83 mld. korun? V materiálu vlády je napsáno, že výše finanční náhrady byla určena po provedení kvalifikovaného odhadu majetku, které církve a náboženské společnosti držely k 25. únoru 1948. Včera (23. ledna 2008) ale pan ministr Kalousek na TK po jednání vlády řekl, že proběhlo základní ocenění odvozené od účetní hodnoty a pak se k tomu přidala politická dohoda. Ptám se tedy, podle čeho byla stanovena částka 83 mld. korun?

 

V materiálu se píše, že celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč a od této částky byla odečtena hodnota majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. To se domnívám, že tak není a ukážu to na příkladu. Podle tohoto zákona může být vydán veškerý majetek, který je v držení státu
a státem zřizovaných organizacích.
Nebude vydáván pouze majetek, který je ve vlastnictví obcí, krajů a fyzických osob. A včera vyšla tisková zpráva ČTK, kde Lesy ČR říkají, že jsou připraveny vydat majetek. Podle tohoto návrhu zákona by mohly vydat veškerý majetek, u kterého církve prokáží, že k 25. únoru 1948 ho měly v držení. A v té tiskové zprávě se říká, že Lesy jsou připraveny vydat 36 tisíc hektarů, nárok na dalších zhruba 124 tisíc hektarů by církvím v penězích vyrovnal stát. Ale o tom není v tom návrhu ani zmínka. Tam není řečeno, že 2/3 z nároku vyrovná stát. To je mylná interpretace.

 

Byla stanovena celková hodnota majetku, pak se řeklo – vy dostanete 83 mld. Kč a na co máte nárok – co vlastní stát a jím zřizované organizace, o to můžete požádat. Nic jiného v návrhu zákona není. Takže se ptám – na základě čeho si stát myslí, že církve požádají jen o 36 tisíc hektarů a zbylých 124 tisíc hektarů si nechají vyrovnat těmi financemi? Ony podle zákona mohou požádat o všechno a bude jim to muset být podle toho zákona vráceno.To je první otázka.

 

Další otázka je, kde se vzal úrok 4,85 procenta – dohodl se na tom Mirek s Mirkem a zapomněli to Mirce říci, protože v původním návrhu zákona byla hodnota 2 %. Takže zdůvodnění, proč naráz 4,85 procenta? S takovým úrokem splátky narůstají.

 

V materiálu je dále uvedeno, že přechodné období, kdy stát bude ještě financovat provoz církví, je stanoveno na 20 roků. V původním materiálu bylo 10 roků. Kdo zase rozhodl o tom, že ještě 20 let bude stát financovat provoz církví, když církve samy se chtějí osamostatnit, odpoutat od státu, aby nebyly závislé?

 

V materiálu, co jsem vám rozdal, máte vyčíslen příspěvek 1,3 mld. Kč. Kdyby, jak navrhuje vláda, se platilo 20 let vždy o 5 % méně, tak celková částka vyplacená bude 13,5 mld. Kč. Kdyby se vyplácel jen 10 let – samozřejmě mínus 10 % každý rok, tak by to bylo 7 mld. Kč. Kdyby se to stihlo za 5 let, tak je to jen 3,8 mld. Kč. Takže se ptám – kdo rozhodl o tom, že závislost církví na státu bude dalších 20 let?

 

Rozumím snaze církví zajistit si financování co nejdéle. Když se podíváte na tabulku, kde v levém sloupci je doba splácení a máte tam, že by stát platil při 60 letech při splátce na začátku období 4,077 mld korun. Vezměte si, kdyby se dohodl na 100 letech, platil by 3,87 mld. – to je jen o nějakých 130 milionů méně, ale platilo by se o 40 roků déle a celková částka by naskočila zase o 100 mld. Kč více. Ptám se tedy – proč zrovna 60 let?

 

Podle mě by stát si měl říci – můžu církvím zaplatit ročně takovou a takovou částku. Když se podíváte do tabulky – kdyby platil církvím 5 mld. ročně, tak to má za 30 let splacené a zaplatí 151 mld. a je to vyřízeno. Takže se domnívám, že šel stát církvím na ruku až příliš.

 

K návrhu mám i další připomínky. Např. po požádání oprávněné osoby má osoba povinná jen 30 dní – to se mi zdá neskutečně krátká doba na vyřízení všech náležitostí s vydáním. Chtěl bych upozornit na toto: Jak jsem citoval pana ministra, který tvrdil, že proběhlo základní ocenění odvozené od účetní hodnoty, ale v samotném návrhu se praví, že vydání movitých věcí podle tohoto návrhu zákona nebrání, jestliže povinná osoba movitou věc neeviduje jako samostatnou věc nebo jako majetek podle zákona o účetnictví. To znamená nemá to v účetnictví, nemá to ohodnocené, nýbrž to je ve zvláštních evidencích jako archiválie, muzejní exempláře, galerijní sbírky, knižní fondy… Kdo oceňoval tyto věci, které jsou součástí zákona? Jsou součástí těch 134 mld. celkového ocenění? O tom nenajdete v materiálu vlády ani slovo, protože ocenění, jak se píše, kvalifikovaný odhad dodaný Českým ústavem zeměměřičským a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství ČR. Takže si troufám tvrdit, že ani jedna z těchto institucí neoceňovala muzejní, galerijní ani knižní fondy.

 

Dotaz novinářky:

Mohl byste se zmínit v souvislosti s církvemi také o návrhu na využití Chrámu sv. Víta?

 

V. KONÍČEK:

Vítám, jestli bude dnes podepsána dohoda o společném využití, ale v této souvislosti se ptám – je Chrám sv. Víta součástí tohoto vypořádání? Na to není schopný odpovědět nikdo. V jednom oddíle se píše, že církev se vzdá jakýchkoli nároků na další majetky a budou třeba majetky premonstrátů v Teplé součástí tohoto? Dnes Hospodářské noviny uvedly, že premonstráti se chtějí soudit s obcí, která v současné době drží polnosti. A podle tohoto návrhu zákona by na to neměli vůbec nárok. Návrh vzbuzuje více otázek, než nabízí odpovědí.

 

Ale konkrétně k Chrámu sv. Víta: vítám dohodu a myslím si, že mohla být už před rokem. Už v dubnu se vrátil chrám nazpátek do rukou státu. Myslím si, že stejně jako celý tento návrh, takto uspěchaně prezentovaný jako obrovská dohoda státu s církvemi, jako že už je vše dohodnuto, i ta dohoda Kanceláře prezidenta republiky s katolickou církví – to vnímám jako předvolební úlitbu prezidenta republiky – samozřejmě straně lidové, nikoli církvím, ty volit prezidenta nebudou.

 

Dotaz novináře:

Naznačujete, že Chrám sv. Víta byla úlitba KDU-ČSL nebo i ten záměr zákona na vyrovnání státu a církve?

 

V. KONÍČEK:

Jak uzavření dohody o Chrámu sv. Víta, tak i to, jak je prezentována „dohoda“ o církevním majetku v médiích (že už je všechno dohodnuto, že už to jinak být nemůže, protože stát se s církvemi na tom tak dohodl), je prezentováno tak, že já to vnímám jako předvolební akt a úlitbu KDU-ČSL.  

 

 

Dotaz novináře:

Až ten zákon přijde do PS, budete se muset k němu postavit. Tedy jak se obecně stavíte k navracení majetku církvím a jaké parametry jsou pro vás důležité, abyste ho případně mohli akceptovat?

 

V. KONÍČEK:

Domníváme se, že je nutné nějaké narovnání vztahu státu s církvemi. Pro nás je nepřekročitelná hranice 25. února 1948. Tento návrh zákona alespoň vymezením toho období hranici nepřekračuje, ale některé formulace, že se to vztahuje třeba i na majetky, které byly zabrány podle zákona o pozemkové reformě z roku 1947, vzbuzují obavy, prostě to by nemělo být součástí toho vyrovnání. Takže my principiálně s narovnáním vztahu souhlasíme, nepřekročitelný je pro nás 25. únor 1948 a máme trošku problém s výčtem toho majetku.

 

Když si přečtete některé studie, např. Univerzity Karlovy o církevním majetku, tak se tam trochu zpochybňuje i vlastnictví církví  nejen za Rakousko-Uherska, ale i za první čs. republiky. Většinu toho majetku měla církev ve správě, bylo jí dáno právo hospodařit s tím majetkem, ale bez souhlasu státu s tím majetkem nakládat nemohla. Je to otázka právního výkladu, co by vůbec mělo spadat pod výčet toho, co se má vracet. Mně osobně se nelíbí stále opakovaná teze, že církvi odebrali majetky komunisté. Když se podíváte, jaké majetky byly odebrány církvi za první republiky, tak ve srovnání s tím, co bylo zabráno po roce 1948, je to nesrovnatelné! Mám heslo, že nikoli Gottwald, ale Masaryk s Benešem zabrali majetek církvím.

 

Dotaz novináře:

Když se ukáže, že 83 miliard je relevantní číslo, tak s ním problém mít nebudete?

 

V. KONÍČEK:

To je problém ocenění majetku. Číslo pro nás není problém. Netvrdím, že 83 je moc nebo málo, ale chceme znát, jakým způsobem to číslo bylo dosaženo, a z materiálu vlády to absolutně nevyplývá.

 

 

 

 

2. část:

 

TISKOVÁ KONFERENCE KSČM

 

/24. dubna 2008/

 

 

 

 

K tématu hovořil  RNDr. VLADIMÍR KONÍČEK, poslanec PS PČR za KSČM, expert na problematiku církví:

/redakčně kráceno pro potřebu těchto www stránek/

 

Určitě Vás na úvod nepřekvapím informací, že poslanecký klub sněmovní tisk č. 482 –  Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – nepodpoří.

 

Musím konstatovat, že osobně se neztotožňuji ani s úplným názvem návrhu zákona, protože ten zní „O zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi“. Tak, jak je návrh napsán, tak do doby nesvobody počítá i období 1. republiky a první poválečná léta. Ale možná je to právě to sdělení, které nám chtěli tvůrci zákona podsunout.

 

Není možné mluvit o vyrovnání, o křivdách a nemít vyjasněnou problematiku podstaty církevního majetku za první republiky a pak ještě za Rakouska-Uherska.

 

Chtěl bych ocitovat slova prof. Hobzy, který působil na Právnické fakultě UK a přednášel církevní právo, z roku 1919, kdy tento profesor před přijetím první pozemkové reformy prohlásil:

 

»Tzv. církevní majetek není vlastnictví církve ani jejích institucí. Je to zvláštní druh veřejného jmění ve státě, jímž volně disponuje stát, dosud ve prospěch kultových účelů. Tento majetek se utvořil na základě světských předpisů, je spravován v první řadě podle státních zákonů a nařízení, je podřízen úplně státní výsosti a může být kdykoliv státními zákony určen pro jiné účely státní. Nelze proto mluvit o konfiskaci tzv. církevního majetku, nýbrž pro jeho eventuální určení pro jiný státní účel.« Tolik prof. Hobza ještě před první pozemkovou reformou v r. 1919. A ono se opravdu za celou první čs. republiku s postavením církevního majetku nic neudálo.

 

Dokud nebude vyjasněna otázka, jestli všechen majetek, který je tzv. blokován jako majetek dříve církevní, opravdu patřil církvi, není možné hovořit o nějakém vyrovnání.

 

Když jsem se dotázal pana ministra Jehličky, na základě jakých podkladů připravilo jeho ministerstvo návrh zákona, a požádal jsem ho, aby mi je poskytl, pan ministr mi poskytl pouze seznam pěti podkladů, na základě kterých byl návrh vypracován. Já Vám je z toho dopisu ocituji, abyste si udělali představu, na základě čeho byl vypracován návrh zákona:

 

Databáze katastru nemovitostí s uvedením součtu výměr pozemků dle jednotlivých kultur v každém katastrálním území, rok 2006, Český úřad zeměměřičský a katastrální 2007;

 

 

Cena zemědělské půdy v ČR v letech 1993-2007 – Němec, Štolbová, Vrbová – Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha (to je kniha);

 

 

Přehled cen stavebních pozemků v krajích ČR – červen 2007 – ing. Václav Dolanský, CSc. 1. katedra oboru management a marketing fakulty strojní ČVUT – uveřejněno v časopise Realit č. 7/2007;

 

 

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, stav k 31.12.2000, Ministerstvo zemědělství ČR;

 

 

Stanovení průměrné skutečné zastavěnosti kultury „zastavěná plocha a nádvoří“ – Český úřad zeměměřičský a katastrální 2007.

 

To je pět dokumentů (viz dokument ke stažení za TK - pozn.), na základě kterých byl vypracován návrh zákona o vyrovnání s majetkem církví.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že samotný odhad majetku provádělo ministerstvo samo, protože v podkladech žádné externí odhady nejsou. Není možné zjistit rozsah majetku, který je předmětem zákona, protože ministerstvo prozatím není ochotno tyto údaje poskytnout, jak vyplývá z předloženého dopisu. Požádáte o podklady a ministerstvo dodá jen jejich seznam!

 

 

Proč jsem se na to ptal? Protože v návrhu zákona, jak byl předložen, není žádný rozsah převáděného majetku obsažen. Není tam ani hektar. V tisku se hovořilo o třetinách, dvou třetinách, ale v samotném zákoně nic takového nenajdete. V tisku také zaznělo, že např. bude vydána jen část lesů ve vlastnictví státního podniku Lesy ČR. Ale opět v návrhu nic takového není. Z návrhu vyplývá, že když církve požádají o všechen blokovaný majetek v majetku státu nebo státních organizací, tak jej dostanou vydaný – všechen. Nebude vydáván jen majetek v držení obcí nebo jiných právnických či fyzických osob. Ale posoudit, jak velký je tento podíl, není možné, protože ministerstvo neposkytuje podklady!

 

A jak vznikla částka uvedená v zákoně? Cituji z dopisu pana ministra Jehličky: „Výsledná částka odškodnění státu zainteresovaným církvím a náboženským společnostem, ke které se v závěru příprav věcného záměru zákona dospělo, je výsledkem konsensu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi“. Opakuji – výsledkem konsensu. Kdo je v tomto případě stát, je také těžké se dopátrat, protože jsem si myslel, že k jednání s církvemi byla zřízena vládní komise. V návrhu zákona je to několikrát zmiňováno, dokonce i s usnesením 597 vlády, že taková komise byla zřízena.

 

Proto jsem se obrátil na Úřad vlády, jeho vedoucího pana Nováka, aby mi poskytl zápisy, stanoviska, doporučení či další materiály z jednání komise, které jako poradní orgán vlády vládě předložila. Mám tu kopii dopisu a odpověď je jednoduchá»vláda žádnými materiály, které by komise vládě předložila, nedisponuje«. To je přímo z dopisu pana vedoucího Úřadu vlády. Myslím si, že se není čemu divit, že kolegyně paní poslankyně Němcová, která byla členkou té vládní komise, byla překvapena zveřejněním částky nějakých 270 mld. Kč, o kterých se začalo hovořit v médiích. Já konstatuji, že komise oficiálně vládě žádný materiál nepředložila – mám to potvrzeno.

 

Přivádím i tuto pikantnost – citaci z dopisu ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, na kterého jsem se obrátil s žádostí o poskytnutí podkladových materiálů, které poskytl Ústav Ministerstvu kultury ČR pro přípravu návrhu zákona, protože v návrhu je napsáno, že to bylo vypracováno na základě podkladů Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.

 

Ing. Václav Vašek, CSc., napsal »k záměru zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nebyly  naším ústavem poskytnuty ministerstvu kultury žádné podklady«.

 

Nikdo nic nikomu neposkytl, nikdo nemá žádné podklady, nikdo nic neohodnocoval, ale návrh je na světě a poslanci, vy ho teď musíte schválit.

 

Na závěr opakuji, že poslanci KSČM určitě tento návrh nepodpoří.

 

 

 

3. část

 

 

PŘÍPRAVA CÍRKEVNÍHO ZÁKONA    PROBĚHLA BEZ KONZULTACÍ      

           S OPOZICÍ              

 

(Novinový článek - 24.11.2008)

 

Rozhovor s RNDr. Vladimírem KONÍČKEM poslancem KSČM a expertem na církevní restituce, o případném odškodnění církví státem.

 

Jak jste přijal zprávu o žádosti papeže předat katolické církvi svatovítskou katedrálu?

Ono to s tou žádostí papeže na předání katedrály není tak žhavé, jak to prezentovala média. Papež při nástupu nového velvyslance ČR u Svatého stolce JUDr. Pavla Vošalíka a při předání jeho pověřovacích listin mimo jiné řekl: "Věřím, že speciální komise, které za účelem vyřešení mimořádné otázky církevního majetku sestavila vaše vláda a parlament, budou i nadále pracovat čestně, poctivě a uznají upřímně přínos církve pro společnost.

Vyslovuji zvláštní přání, aby se na toto dbalo i při řešení otázky pražské katedrály, která je živým svědectvím bohatého kulturního a náboženského dědictví vaší země a dokladem souladu mezi církví a státem."

 

Já to interpretuji tak, že máme také katedrálu zahrnout do řešení majetkových otázek. Nic víc a nic míň.



Co vlastně je nového v situaci kolem katedrály? Aktuálně je katedrála v rukou státu, který uzavřel s církví na počátku roku dohodu o užívání, takže je umožněno církvi užívat katedrálu k bohoslužebným účelům. Ale církev ještě podala v rozsudku dovolání, takže si na definitivní verdikt musíme ještě počkat.

A co je nového v kauze tzv. odškodnění církví?
Ve sněmovně je projednávání zákona o vyrovnání s církvemi přerušeno v prvním čtení. Byla zřízena parlamentní komise, v ní mají zastoupení všechny parlamentní strany, za KSČM je členem kolega Bičík a já. Komise se prozatím sešla čtyřikrát a projednávala podklady použité při přípravě tohoto zákona.

Dostalo se Vám už konečně informací týkajících se předávaných a "proplácených" položek?

 

Komisi byly předloženy přehledy majetku podle jednotlivých arcibiskupství, v některých případech celkové přehledy za jednotlivá katastrální území, v některých případech jen seznam katastrálních území, kterých se to týká.

 

Předkladatelé tvrdí, že není možné dopředu dát nějaký podrobný přehled majetku, který se má převádět, popřípadě za který má být vydána náhrada.

 

Myslíte si, že majetek, o němž se obecně v tzv. odškodnění hovoří, skutečně patřil církvím, tedy především té katolické, anebo ho zas měly jen propůjčen či k užívání, jako je to v případě katedrály?

 

I právní rozbory, které má komise k dispozici, říkají, že majetek, na který nyní uplatňují církve nárok, byl v minulosti v nejrůznějším režimu, tj. některý opravdu vlastnily, některý užívaly. Ale bez konkrétního přehledu, jaký majetek má být předmětem vyrovnání, není možné vyslovit ani hypotézu o podílu jednotlivých částí.

Přece jen se znovu musím zeptat: Je opozice přizvána ke všem jednáním?

Jak jsem už uvedl, účastníme se jednání parlamentní komise, kde jsou zastoupeny všechny parlamentní strany. Mrzí mě, že příprava zákona proběhla bez jednání s opozicí. Že vláda připravila zákon bez konzultací s opozicí. A přitom vyrovnání s církvemi je téma, které se týká celé společnosti, ne jen její nyní vládnoucí části.

Jsme ateistickou zemí, přesto v armádě jsou již, tak jako tomu bylo v Rakousku-Uhersku, polní kuráti a v centrále policie také kněžská kancelář. Kdo je vlastně platí?

Jako všichni představitelé církví i tito jsou placeni ze státního rozpočtu. Minulý rok (pozn. 2007) bylo pro skoro čtyři a půl tisíce duchovních vyplaceno 1,3 miliardy korun na jejich platy.

Např. v roce 2000 bylo duchovních o tisíc méně a stát vyplatil asi 600 milionů. Stát nemá žádnou možnost jejich počet ovlivnit, kolik jich církve nahlásí, tolik jich dostane vyplacen plat.

 

4. část

 

 

ON - LINE ROZHOVOR

  NA WWW. KSCM.CZ
 
10. 09. 2009

 

Otázka:  Aktuální stav odluky církve od státu k 10. 09. 2009

Prosím o odpověd na otázku. Jaký je aktuální stav v jednání komise řešící odluku církve od státu, majetkového vypořádání  s církvemi a stanovení výše náhrad v Kč ? Děkuji.

 

Odpověď poslance Koníčka: 

Komise ukončila svou práci už v březnu 2009 přijetím usnesení, že není možné vypořádání, jak navrhla vláda, a doporučila vládě vést s církvemi nová jednání.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář