Jdi na obsah Jdi na menu
 


3 - EKONOMICKÝ ZÁZRAK ČESKÉ REPUBLIKY

16. 11. 2009

 

Přeštice:

 

EKONOMICKÝ ZÁZRAK 
ČESKÉ REPUBLIKY

 

Jsou věci o kterých se v souvislosti se Sametovou revolucí raději nemluví:

 

U příležitosti 20. výročí tzv. Sametové revoluce z roku 1989 je vhodné se podívat na ekonomickou situaci naší země, kde republika je, kam se  dostala za posledních 20 let svého úspěšného rozvoje.

 

Pro mladší ročníky, které nemohly vnímat v dospělém věku tzv. Sametovou revoluci, je potřeba připomenout, že nově nastupující garnitura Občanského fóra v čele s Václavem Havlem, a ekonomickými experty Václavem Klausem, Valtrem Komárkem, Vladimírem Dlouhým a dalšími, prezentovali tehdejší Československou socialistickou federativní republiku jako zemi zaostalou, ekonomicky neefektivní, neprosperující a těsně před ekonomický krachem.

 

Prostě socialismus byl v Československu podle nich už na lopatkách a bylo jen otázkou času, kdy se zhroutí. Oni přišli, aby naši zemi zachránili!

 

 

JAKÁ JE TEDY SKUTEČNOST PO 20. LETECH OD PÁDU SOCIALISMU:

 

1)

Začátkem února 2009 vystoupil na jedné z tiskových konferencí tehdejší náměstek a dnešní ministr financí ČR Eduard Janota a prohlásil:

 

„Česká republika od svého zrodu v roce 1993 nesplatila ze svých dluhů ještě ani korunu. Splácí pouze úroky a na splátky jistiny si bere nové půjčky“.

 

Zatímco nedávno si ČR ještě mohla půjčovat peníze s úrokem o 20 bazických bodů (tj. o 0,2 procentního bodu) nad úrovní, za jakou si půjčovala SRN, nyní to je již o 260 bodů (tj. o 2,6 procentního bodu) nad úrokem pro SRN“.

 

„Za zhruba jeden bilion korun dnešních závazků (dluhů), které stát má, nyní platí na úrocích 47 až 50 mld. Kč ročně“.  Ale zanedlouho by se to dle Janoty mohlo vyšplhat na 60 či 65 mld. Kč.

 

(Vlastní poznámka: Je zajímavé, že jsme se toto nedozvěděli od ODS, potažmo nedávného premiera Topolánka, ani od ČSSD, potažmo Jiřího Paroubka. Že nám to musel říci až běžný úředník ministerstva financí - ekonom. Zajímavé na tom také je, že si toho nevšimla renomovaná ekonomická média v naší zemi, která píší o všech možných tématech. Zřejmě asi něco není v pořádku v této zemi).

 

2)

Česká republika inkasovala po roce 1989 z mnoha zemí světa své pohledávky za dodané zboží těmto zemím ještě za socialismu. Tyto pohledávky byly ve výši několika stovek miliard korun, kterými si  kapitalistická Česká republika po roce 1989 vypomohla a vylepšila svůj rozpočet.

Byl to však socialistický režim v naší zemi, který toto zboží dokázal vyrobit a tzv. finančně unést jeho výrobu. Jen Rusko samotné nám splatilo několik set miliard korun pohledávek. Je pravdou, že některá plnění ze strany našich dlužníků byla v naturální podobě (zbožím), např. dodáním letadel nebo vrtulníků, které by však náš stát musel jinak zaplatit.

 

K dnešnímu dni má Česká republika už jen cca 22 miliard korun pohledávek v zahraničí, většinou za zboží vyrobené a dodané ještě za socialismu.

 

3)

V České republice po roce 1989 proběhla velká a malá privatizace, kdy stát prodával v obrovském měřítku velké státní továrny, malé a střední závody, různé budovy, vodovodní a kanalizační soustavy, plynovody, banky, telekomunikace, atd., vše v úhrnné výši majetku přes jeden bilion korun (tisíc miliard). Nepočítaje v to, kolik se vyprodalo vojenské techniky, po bývalé Československé lidové armádě do zahraničí. Nepředstavitelné disponibilní peníze, které tento kapitalistický režim nevytvořil, jen tento vytvořený majetek předchozími generacemi převzal, prodal a spotřeboval.

 

Z těchto 3 příjmů (za zahraniční pohledávky za zboží vyrobené za socialismu, za privatizovaný majetek vybudovaný za socialismu a za obrovské dluhy vytvořené za kapitalismu) se modernizovala po roce 1989 Česká republika. To už musí být někde vidět. A také se skutečně řada dobrých věcí vybudovala.

 

Jaká je dnes situace:

 

Prodej státního majetku. Přes zoufalou snahu prodat nějaký zbývající státní majetek, se to bývalému ministru financí Kalouskovi v posledním roce nepodařilo. Důsledek? Najednou nejsou peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury na stavbu nových dálnic.

 

Ještě je stále co prodávat ze státního majetku, ale veřejnost už to těžko snáší. Jedná se o tzv. „zlatá vejce“, jako je Pivovar Budvar, Česká pošta, Letiště Praha, ČEZ. Všechny tyto firmy přináší ročně do státního rozpočtu desítky až stovky milionů korun. Jejich prodej sice přinese státu jednorázově vysoké příjmy, ale jinak tento příjem z prodeje vydělají tyto firmy za 3 roky. Nemluvě o ČEZu, který přináší ročně miliardy korun do státního rozpočtu.

 

Pohledávky v zahraničí jsou těžko dobytné z různých důvodů a nejsou to jen státy bývalého socialistického bloku.

 

Dluhy českého státu už jsou tak vysoké, že nám žádná finanční instituce nechce půjčit za rozumný úrok. Stát, resp. Kalousek navrhuje si půjčit od vlastních občanů formou dluhopisů.

 

Jaké z toho plynou závěry:

 

1) Určitě to nebyl socialismu, který byl ekonomicky na kolenou. Naopak je po 20. letech patrné, že Československá socialistická republika byla v roce 1989 v dobré ekonomické kondici proti současné České republice - kapitalistické. Ano, mohla být ještě efektivnější, ještě výkonnější a ještě lepší.

 

Je faktem, že si dovolovala jen to, na co měla peníze.  Z toho však realizovala rozsáhlý sociální program pro obyčejné lidi. Stavěla pro ně byty, školky, zdrama bylo školství a zdravotnictví.

 

2) 20-tým výročím Sametové revoluce skončila jedna intenzivní etapa modernizace České republiky. Byly totiž spotřebovány jednorázové finanční zdroje vytvořené ještě za socialismu dřívějšími generacemi.

 

3) Expanze zahraničních firem do České republiky a s tím spojená nová výstavba a modernizace již dávno dosáhla svého vrcholu a nyní bude docházet ke zpomalování tohoto tempa. Platí zde závěr, že tyto firmy k nám nepřišly z lásky k nám, ale vydělat u nás na levné pracovní síle, levné surovině, za novým trhem.

 

4) V současné době se pro mnoho českých politiků stala zaklínací formulí věta – „peníze z Evropské unie“. Je však potřeba si uvědomit, že Česká republika v současné době dostává jen o něco málo peněz více, než tam předem posílá. Za nějaký čas to může být i méně. Evropská unie hospodaří jen s penězi, které tam vložily členské země. 

5) Český stát nemá peníze na udržení současné úrovně sociálních jistot občanů a dosavadního tempa modernizace země. Běžný občan to zatím netuší, stát ovládaný pravicí se s tím nechlubí a media ovládaná pravicí toto téma záměrně ignorují. Stát je nucen, v této době, přenést ekonomickou zátěž na občany, formou vyššího zdanění a vyplácením nižších sociálních dávek. Občané se s tím nebudou chtít ztotožnit. Českou republiku čekají dříve či o chvíli později sociální otřesy!

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář